Jmenuji se Veronika Michlová. Před sedmi lety jsem usedla ke kamarádovi do auta a při vážné dopravní nehodě, kterou zavinil, jsem utrpěla těžké poškození mozku. Po transportu vrtulníkem do FN Hradec Králové, ve kterém mě třikrát oživovali, jsem byla měsíc a půl v kómatu.
Prognóza od lékařů byla pouhá 3% na přežití s mentalitou půlročního miminka, ale vnitřně jsem se nevzdala a chtěla žít. Vše jsem se musela učit od začátku. Běžné denní činnosti byly pro mně nové a velice náročné.
Při rehabilitaci cvičím chůzi, hlavně rovnováhu, jemnou motoriku, kognitivní funkce a EEG biofeedback. Je to velká dřina a běh na dlouhou trať. Díky lékařům, rodině, přátelům a neurorehabilitaci se zlepšuji každým dnem a vracím se zpátky do normálního života. Zároveň se snažím formou přednášek mladé lidi na školách varovat o nebezpečí na silnicích.
